Historie prodlužování a zhušťování řas

Krásné ženské řasy vždy přitahovali pozornost. Základy pro jejich zvýraznění položili již staré civilizace – ve starém Římě ženy používaly ke zvýraznění řas směs rozdrcené tuhy a vody, v Řecku a Egyptě si ženy ke krásným řasám dopomáhaly pálením speciálních tyčinek a z nich získanými uhlíky.



Revoluci v prodlužování řas odstartovalo 20. Století a filmový průmysl. Zde se zrodila myšlenka prodlužování řas pomocí plastových třásní. Tyto třásně byly nalepeny na nit a tato konstrukce se přilepila na oční víčko. Působily velmi nepřirozeně a jejich trvanlivost se počítala na hodiny. Navíc bylo velmi finančně nákladné, a proto bylo výsadou filmových hvězd.



Roky plynuly a na prodlužování řas se pomalu zapomnělo. S nástupem 50. Let opět prodlužování řas ožívá, objevují se dnes již známé a překonané celkové umělé řasy, které se lepí přímo na oční víčko latexovým lepidlem. Po těchto řasách přicházejí umělé řasy v trsech, kdy trs tvoří asi 8 spojených řas do jednoho malého snopku, který se lepí na oční víčko speciálním lepidlem. Bohužel ani trvanlivost této metody nebyla nijak valná. Pokrokem se stávají takzvané semipermanentní řasy. Pro tuto metodu se používají opět řasy v trsech, tentokrát už trs čítá podstatně méně řas a lepí se speciálním lepidlem k tomu určeným zespoda na přírodní řasy, nikoli na víčko. Efekt takto prodloužených řas konečně vydrží a to přibližně 1 – 2 týdny. Ovšem je potřeba dodržovat určitá omezení. Nevýhodou u této metody je velmi časté nežádoucí vytrhávání přírodních řas.



Královstvím prodlužování řas se stalo Japonsko, kde se v roce 2006 zrodila myšlenka prodlužování technikou řasa k řase. To byl skutečný krok kupředu. Tato revoluční technika propůjčuje naprosto přirozené a dlouhotrvající prodloužení řas za pomoci lehkého syntetického materiálu, který jako jediný perfektně imituje řasy přirozené.

Zpět